- Rozloha - 5 445 km2
- Počet obyvatel - 1 255 910
- Hustota osídlení 230,7 osob/km2
- Správní centrum - Město Ostrava - 312 254 obyvatel
Údaje platné od 1. 1. 2005, kdy dle zákona č. 387/2004 o změnách hranic krajů se mění vymezení území Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje takto: území obcí Huzová, Norberčany a Moravský Beroun přecházejí k 1. 1. 2005 z území Moravskoslezského kraje o území Olomouckého kraje.
Administrativní členění
299 obcí v rámci kraje, včetně 38 měst, zahrnujících:
16 měst s počtem obyvatel vyšším než 10 000
5 měst s počtem obyvatel vyšším než 60 000
Počet obyvatel :
Ostrava 313 088

Havířov 84 914

Karviná 63 677
Opava 60 252
Frýdek-Místek 60 290
MSK má 22 nových administrativní center - obcí s rozšířenou působností
Přírodní a geografické podmínky
Krajina

- Geografická rozmanitost
- Masiv Hrubého Jeseníku na západě (zahrnuje nejvyšší vrchol kraje - Praděd, 1492 m) - lesy, turistika
- Masiv pohoří Beskyd na jihovýchodě - lesy, turistika

- Výběžek Nízkého Jeseníku v západní části - zemědělství, turistika
- Opavsko-Ostravská pánev (včetně nejnižšího bodu kraje - v místě, kde řeka Odra opouští území ČR, 198 m) - zemědělství, průmysl, největší města, nejvyšší hustota obyvatelstva
- Moravská brána - tradiční dopravní spojení s ostatním územím České republiky
- Harmonická krajina v údolí řeky Odry - řeka, lužní lesy, rybníky, mokřady, rybaření, turistika
- Úmoří Baltského moře (největší řeka Odra s přítoky Opavou, Ostravicí a Olší) malé části na jihu kraje pak náleží k úmoří Černého moře
Chráněné krajinné oblasti
- 3 chráněné krajinné oblasti (CHKO)
- Beskydy (pohoří Beskydy, 116 000 ha, největší v ČR)
- Jeseníky (Hrubý Jeseník, 74 000 ha)
- Poodří (Údolí řeky Odry, lužní lesy, mokřady, rybníky, 8150 ha)
Dopravní infrastruktura
Moravskoslezský kraj leží na historické dopravní spojnici mezi severem a jihem, mezi Baltským mořem a Středozemním mořem
Součást VI. evropského multimodálního koridoru
- -
Hospodářství
Dlouhá průmyslová tradice
- Kořeny průmyslu sahající hluboko do historie
- 1763 - počátek hornictví v Ostravě
- 1828 - založení první huti ve Vítkovicích (dnes součást města Ostravy) - Rudolfova huť, později Vítkovické železárny
- 1839 - založení železáren v Třinci
- 1847 - nová železniční trať, tak zvaná Severní Ferdinandova železnice spojující Ostravu s Vídní a Krakovem
- Druhá polovina 19. století - dynamický rozvoj průmyslu v okolí Ostravy - hornictví, kovodělnictví, hutnictví, strojírenství
- přelom 19. a 20. století - město Ostrava se stává průmyslovým centrem Rakousko-Uherské monarchie
- Nárůst populace, velká migrace obyvatelstva z Moravy, Maďarska a Polska
- Po roce 1945 - velký rozvoj průmyslu v celé oblasti severní Moravy a Slezska, včetně otevření Nové huti v Ostravě v roce 1951
- Období let1950-1980 - období enormního růstu populace (usazují se zde dělníci z celého Československa) a výstavby
- Po roce 1989 - restrukturalizace a revitalizace průmyslu, uzavírání dolů, příliv domácích i zahraničních investic, zlepšení životního prostředí díky mnoha ekologickým zásahům v továrnách a podnicích
-