Bažant obecný
Samec má kovově lesklé opeření,na hlavě tmavě zelené se zářivě červené kožní lalůčky a má zpravidla bílý krční proužek.
Samice je celkově zemitě zbarvena s tmavě skvrnitým hřbetem a kratším
ocasem.Klade10-12 šedozelených vajec.Mládata vodí 1 měsíc.
Prachový šat mládat je rezavě hnědý,na zádech s černými skvrnami.
živí se hmyzem,červy,měkkýši,semeny a zeleným krmivem.

Sup mrchožravý-Sup mrchožravý je o málo větší než krkavec.Dokáže
vrhnout poměrně velký kámen na pštrosí vejce,aby rozbil jeho
skořápku.Tato činnost je v ptačí říši zcela ojedinělá.
Orel bělohlavý-Orel bělohlavý se stal roku 1782 státním symbolem
U.S.A.Jeho obraz najdete na každém dolaru.Je to zřejmě nejznámější,ale
současně i jeden z nejohroženějších ptačích druhů na světě.
Orel bojovný-Orel bojovný je největším orlem Afriky.Kořist si vyhlíží ze
vzduchu z veliké výšky nebo během pátracího letu nízko nad
zemí.Ulovenou kořist usmrtí silnými drápy a odnese si ji.
Orel kejklíř-Orel kejklíř vydrží plachtit až 9 hod. nad Afrikou.Jakmile
spatří kořist,složí křídla,natáhne nohy dopředu a jako kámen se prudce
spustí k zemi.
Sup bělohlavý-Sup bělohlavý je robustně stavěný dravec s rozpětím křídel
kolem 2 a půl metru.Dovede elegantně a efektivně plachtit,stačí mu za letu
jen občas mávnout křídly.
Orel královský- Orel královský je oněco menší a slabší než orel skalní.Má
však širší křídla,která často drží za letu stejným způsobem jako mnohem
větší dravci.
Moták pochop-Moták pochop je dosud ve střední Evropě poměrně
hojný.Je však vázán na biotopy zarostlé rákosím,které však neustále
ubývají.
Orlosup bradatý-Na orlosupa bradatého, vznášejícího se na vzdušných
proudech nad skalisky je úchvatný pohled.V současnosti probíhají pokusy
navrátit tyto mohutné dravce do Alp.
Orel korunkatý-Orel korunkatý je veliký, silný dravec, z lesnatých oblastí
Afriky.Loví především savce od opic až po menší druhy antilop.
Orel jestřábí-Orel jestřábí je obratným a silným lovcem.Svou kořist
překvapuje bleskurychlým útokem zpoza skalního výstupku či řady
pahorků a okamžitě ji uchvátí.
ČELEĎ: Sokolovití
Sokol stěhovavý-Rychlý jako blesk brázdí sokol stěhovavý nebe.Je to
silný pták, který mezi dravci nemá sobě rovného.Obývá celou Evropu, od
nehostinných vrchovin až po skalnatá pobřeží.
Poštolka obecná-V mnoha místech Evropy jsou poštolky velmi hojní draví
ptáci.Na středních pruzích dálnic sledují vše, co se zde hýbe.Často hnízdí
uvnitř našich měst.
Ostříž lesní-Ostříž lesní patří k nejmenším dravcům,avšak letovými
schopnostmi se řadí na jedno z prvních míst. Ptáci žijící ve střední Evropě,
se vracejí ze zimovišť stejně jako vlaštovky, ale hnízdit začínají až v
červnu.
Karančo jižní-Domovem karanča jižního jsou nejrůznejší biotopy
Severní,Střední, Jižní Ameriky.Je erbovním ptákem Mexika, kde je
nazýván mexický orel.
Raroh lovecký-Raroh lovecký je největším a nejsilnějším zástupcem
čeledi sokolovitých.Tento velice obratný lovec kraluje ve vzdušných
prostorách nad ledovými pustinami okolo polárního kruhu.
Dřemlík tundrový-Dřemlík tundrový je nejmenším evropským dravcem.
Je to smělý a obratný lovec, který pronásleduje a loví drobné ptáky nízkým
razantním letem.
ČELEĎ: Krahujcovití
Jestřáb lesní-Jestřáb lesní je mistrem v bleskurychlých loveckých
akcích.Je to rozený stratég a letec akrobat s vrozenou loveckou inteligencí.
Orel skalní-Ačkoliv byl z mnoha zemí střední Evropy vyhnán, existují
ještě místa, kde lze spatřit jeho siluetu, kroužící vysoko na obloze nad
horskými srázy,když pátrá po kořisti.
Luňák červený-Luňák červený je znám svým elegantním způsobem
letu.Dovede využívat vzdušné proudy k úspornému a lehkému plachtění.
Orel jasnohlasý-Statný orel jasnohlasý zkoumá okolí ostrým zrakem ze
své pozorovatelny, umístěné nad vodou.Sleduje vodní hladinu a je
připravený kdykoliv se vrhnout pro rybu.Loví i ryby stejně těžké, jako je
on sám.
Káně lesní-Velká přizpůsobivost různým typům životního prostředí a
rozdílné potravní nabídce umožňuje káně lesní stát se jedním z
nejhojnějších dravých ptáků Evropy a Severní Asie.
Včelojed lesní-Včelojed lesní je dravec, který se, jak již jeho jméno
napovídá, živí převážně vosami a včelami.Dobývá se do vosích hnízd pro
larvy a kukly.
ČELEĎ: Kondorovití
Kondor andský-Kondor andský má ze všech dnes žijících dravců největší
rozpětí křídel.Není to sice žádný krasavec, jeho let se však vyznačuje
nepřekonatelnou dokonalostí a elegancí.
Kondor královský-Kondor královský je majestátním mrchožravým
ptákem.Obývá tropické deštné pralesy ve Střední a Jižní Americe.
Mohutným hákovitým zobákem dokáže rozervat i tu nejtvrdší kůži zvířat.
ČELEĎ: Orlovcovití
Orlovec říční-Orlovec říční je známý díky své působivé lovecké
technice.Střemhlavým letem se vrhá do vody a mocnými pařáty chytá
ryby, které se pohybují při hladině.
ČELEĎ: Hadilovití
Hadilov písař-Nezvyklé jméno dostal hadilov písař podle chocholky
černých per, která mu trčí ze zadní části hlavy. Pera připomínají husí brky,
které dříve nosili písaři vetknuty do svých paruk.
vrhnout poměrně velký kámen na pštrosí vejce,aby rozbil jeho
skořápku.Tato činnost je v ptačí říši zcela ojedinělá.
Orel bělohlavý-Orel bělohlavý se stal roku 1782 státním symbolem
U.S.A.Jeho obraz najdete na každém dolaru.Je to zřejmě nejznámější,ale
současně i jeden z nejohroženějších ptačích druhů na světě.
Orel bojovný-Orel bojovný je největším orlem Afriky.Kořist si vyhlíží ze
vzduchu z veliké výšky nebo během pátracího letu nízko nad
zemí.Ulovenou kořist usmrtí silnými drápy a odnese si ji.
Orel kejklíř-Orel kejklíř vydrží plachtit až 9 hod. nad Afrikou.Jakmile
spatří kořist,složí křídla,natáhne nohy dopředu a jako kámen se prudce
spustí k zemi.
Sup bělohlavý-Sup bělohlavý je robustně stavěný dravec s rozpětím křídel
kolem 2 a půl metru.Dovede elegantně a efektivně plachtit,stačí mu za letu
jen občas mávnout křídly.
Orel královský- Orel královský je oněco menší a slabší než orel skalní.Má
však širší křídla,která často drží za letu stejným způsobem jako mnohem
větší dravci.
Moták pochop-Moták pochop je dosud ve střední Evropě poměrně
hojný.Je však vázán na biotopy zarostlé rákosím,které však neustále
ubývají.
Orlosup bradatý-Na orlosupa bradatého, vznášejícího se na vzdušných
proudech nad skalisky je úchvatný pohled.V současnosti probíhají pokusy
navrátit tyto mohutné dravce do Alp.
Orel korunkatý-Orel korunkatý je veliký, silný dravec, z lesnatých oblastí
Afriky.Loví především savce od opic až po menší druhy antilop.
Orel jestřábí-Orel jestřábí je obratným a silným lovcem.Svou kořist
překvapuje bleskurychlým útokem zpoza skalního výstupku či řady
pahorků a okamžitě ji uchvátí.
ČELEĎ: Sokolovití
Sokol stěhovavý-Rychlý jako blesk brázdí sokol stěhovavý nebe.Je to
silný pták, který mezi dravci nemá sobě rovného.Obývá celou Evropu, od
nehostinných vrchovin až po skalnatá pobřeží.
Poštolka obecná-V mnoha místech Evropy jsou poštolky velmi hojní draví
ptáci.Na středních pruzích dálnic sledují vše, co se zde hýbe.Často hnízdí
uvnitř našich měst.
Ostříž lesní-Ostříž lesní patří k nejmenším dravcům,avšak letovými
schopnostmi se řadí na jedno z prvních míst. Ptáci žijící ve střední Evropě,
se vracejí ze zimovišť stejně jako vlaštovky, ale hnízdit začínají až v
červnu.
Karančo jižní-Domovem karanča jižního jsou nejrůznejší biotopy
Severní,Střední, Jižní Ameriky.Je erbovním ptákem Mexika, kde je
nazýván mexický orel.
Raroh lovecký-Raroh lovecký je největším a nejsilnějším zástupcem
čeledi sokolovitých.Tento velice obratný lovec kraluje ve vzdušných
prostorách nad ledovými pustinami okolo polárního kruhu.
Dřemlík tundrový-Dřemlík tundrový je nejmenším evropským dravcem.
Je to smělý a obratný lovec, který pronásleduje a loví drobné ptáky nízkým
razantním letem.
ČELEĎ: Krahujcovití
Jestřáb lesní-Jestřáb lesní je mistrem v bleskurychlých loveckých
akcích.Je to rozený stratég a letec akrobat s vrozenou loveckou inteligencí.
Orel skalní-Ačkoliv byl z mnoha zemí střední Evropy vyhnán, existují
ještě místa, kde lze spatřit jeho siluetu, kroužící vysoko na obloze nad
horskými srázy,když pátrá po kořisti.
Luňák červený-Luňák červený je znám svým elegantním způsobem
letu.Dovede využívat vzdušné proudy k úspornému a lehkému plachtění.
Orel jasnohlasý-Statný orel jasnohlasý zkoumá okolí ostrým zrakem ze
své pozorovatelny, umístěné nad vodou.Sleduje vodní hladinu a je
připravený kdykoliv se vrhnout pro rybu.Loví i ryby stejně těžké, jako je
on sám.
Káně lesní-Velká přizpůsobivost různým typům životního prostředí a
rozdílné potravní nabídce umožňuje káně lesní stát se jedním z
nejhojnějších dravých ptáků Evropy a Severní Asie.
Včelojed lesní-Včelojed lesní je dravec, který se, jak již jeho jméno
napovídá, živí převážně vosami a včelami.Dobývá se do vosích hnízd pro
larvy a kukly.
ČELEĎ: Kondorovití
Kondor andský-Kondor andský má ze všech dnes žijících dravců největší
rozpětí křídel.Není to sice žádný krasavec, jeho let se však vyznačuje
nepřekonatelnou dokonalostí a elegancí.
Kondor královský-Kondor královský je majestátním mrchožravým
ptákem.Obývá tropické deštné pralesy ve Střední a Jižní Americe.
Mohutným hákovitým zobákem dokáže rozervat i tu nejtvrdší kůži zvířat.
ČELEĎ: Orlovcovití
Orlovec říční-Orlovec říční je známý díky své působivé lovecké
technice.Střemhlavým letem se vrhá do vody a mocnými pařáty chytá
ryby, které se pohybují při hladině.
ČELEĎ: Hadilovití
Hadilov písař-Nezvyklé jméno dostal hadilov písař podle chocholky
černých per, která mu trčí ze zadní části hlavy. Pera připomínají husí brky,
které dříve nosili písaři vetknuty do svých paruk.
Pěnkava obecná
Pěnkava obecná
Pěnkavu pojmenoval slavný švédský přírodovědec Karel Linne velmi zajímavým vědeckým názvem Fringilla coelebs. Coelebs znamená vdovec. Toto pojmenování vzniklo z toho, že již v linneovské době, to znamená v 18. století, část pěnkav odlétala ze severní Evropy na zimoviště především do Středomoří. Část pěnkav však zůstávala po celou zimu na hnízdištích, a byli to především samečci, kteří tak byli osamocení a teprve od února svým zpěvem znovu očekávali přílet samiček.
Pěnkavu pojmenoval slavný švédský přírodovědec Karel Linne velmi zajímavým vědeckým názvem Fringilla coelebs. Coelebs znamená vdovec. Toto pojmenování vzniklo z toho, že již v linneovské době, to znamená v 18. století, část pěnkav odlétala ze severní Evropy na zimoviště především do Středomoří. Část pěnkav však zůstávala po celou zimu na hnízdištích, a byli to především samečci, kteří tak byli osamocení a teprve od února svým zpěvem znovu očekávali přílet samiček.
Je to částečně tažný pták,který měří asi 15 cm. Je velký přibližně jako vrabec. Snadno ji lze určit podle dvou bílých proužků na křídlech, bílých krajních per v ocase a mechově zeleného kostřece. Samec má ve svatebním šatě šedomodrou hlavu, vínově červenou hruď, bělavé břicho a kaštanově hnědý hřbet. Samice a mladí ptáci jsou svrchu šedohnědí, zespodu bělavě hnědí a bělaví.
Obývá Evropu a západní Asii. Zdržuje se v lesích, zahradách a parcích. Hnízdo umisťuje na dřeviny ve výši 1,5 až 5 metrů. Hnízdo je uděláno z trávy, mechu a kořínků. Vystláno je peřím a srstí, aby se vajíčka udržela v teple. Na snůšce, která obvykle obsahuje 5 vajíček, sedí převážně samice, sameček se však později podílí na péči o mláďata.
Po vylíhnutí zůstávají mladé pěnkavy bezpečně skryty mezi větvemi poblíž hnízda, ale po několika dnech již dokáží dobře létat. Tehdy mladí ptáci následují rodiče, kteří pro ně v okolí loví potravu. To šetří rodičům čas i energii, protože již nemusí nosit potravu daleko do hnízda.
Živí se semeny rostlin, živočišnou složku potravy tvoří převážně hmyz. Potravu sbírají často na zemi. Přílet vrcholí koncem února a v první polovině března, odlet v říjnu.
Šplahavci
Šplahavci
(Piciformes)
Ptáci střední velikosti. mají silný zobák a dlouhý, vymrštitelný jazyk. Jsou přizpůsobeni ke šplhání po kmenech stromů (na noze 2 prsty dopředu a 2 dozadu, tuhá ocasní pera). Hnízdí v dutinách stromů. Mezi naše šplhavce patří: datel, strakapoudi, žluny, datlík tříprstý a krutihlav.
Datel černý (Dryocopus martius)
Největší datlovitý pták u nás. Dosahuje velikosti vrány. Ozývá se daleko slyšitelným "kliéé" a " krikrikrikri". Hnízdí v rozsáhlejších lesích se starými stromy. Živí se larvami brouků a mravenci.
Žluna zelená (Picus viridis)
Pták velký téměř jako holub. Žije ve starých zahradách a parcích, ve světlých lesích, stromořadích ap. Zdržuje se na stromech, ale potravu hledá i na zemi. Hnízdí v dutinách, které si často vytesává. Živí se mravenci a jejich larvami i jiným hmyzem.
Krutihlav obecný (Jynx torquilla)
Velikostí mezi vrabcem a kosem. Má nenápadné zbarvení podobné sovám. Jako jediný z našich šplhavců se nezavěšuje kolmo na kmeny stromů. Žije v otevřené krajině se skupinami srtomů, často v parcích a starých sadech. Hnízdí v dutinách. Živí se převážně mravenci.
Strakapoud velký (Dendrocopos major)
Velký jako špaček. Nejhojnější datlovitý pták u nás. Létá v dlouhých vlnovkách. Hnízdí v lesích a v parcích. Dutinu si vytesává sám. Živí se hmyzem, který žije ve dřevě, v zimě semeny jehličnatých stromů.
Strakapoud malý (Dendrocopos minor)
Datlovitý pták velikosti vrabce. Šplhá po kmenech stromů i po slabších větvích, někdy i po silnějších stoncích bylin. Hnízdí v dutinách v ovocných sadech, v alejích ap. Živí se brouky, jejich larvami, mravenci, v zimě semeny.
Sovy
Sovy
(Strigiformes)
Noční ptáci většinou střední velikosti. Přes den dřímou a za soumraku vylétají za potravou. Kolem očí mají paprskovitě postavené peří, některé druhy mají na hlavě tzv. ouška. Mají zahnutý zobák a silné,ostré drápy. Živí se drobnými obratlovci. Hnízdí v dutinách stromů, na skalách, lidských stavbách a v hnízdech jiných ptáků.U nás žije především puštík, sýček, sova pálená, výr, kalous a kulíšek.
Noční ptáci většinou střední velikosti. Přes den dřímou a za soumraku vylétají za potravou. Kolem očí mají paprskovitě postavené peří, některé druhy mají na hlavě tzv. ouška. Mají zahnutý zobák a silné,ostré drápy. Živí se drobnými obratlovci. Hnízdí v dutinách stromů, na skalách, lidských stavbách a v hnízdech jiných ptáků.U nás žije především puštík, sýček, sova pálená, výr, kalous a kulíšek.
Sýček obecný (Athene noctua)
Velký jako kos s nápadně krátkým ocasem. Často je aktivní i ve dne. Žije v otevřené krajině se skupinami stromů, alejích, břehových porostech sadech a parcích. Hnízdí v dutinách stromů, zdí, na půdách ap. Živí se drobnými hlodavci, hmyzem, žížalami i ptáky.
Sova pálená (Tyto alba)
Je velká asi jako holub. Vyznačuje se výrazně velkou hlavou s kulatým až srdcovitým obličejem. K hnízdění využívá lidských staveb (stodoly, věže kostelů, ap.). Hnízdo si nestaví, vejce klade do výklenků za trámy, v koutech půd. Živí se drobnými hlodavci, ptáky a hmyzem.
Výr velký (Bubo bubo)
Naše největší sova. Na velké hlavě má pera ve tvaru oušek. Hnízdí v lesnatých a skalnatých místech. Hnízdo má v prohlubni, na skalních římsách, řídčeji ve starých hnízdech dravců a volavek. Živí se ptáky a savci do střední velikosti.
Puštík obecný (Strix aluco)
Větší než holub s velkou kulatou hlavou. Je aktivní v noci, jeho hlas je možné slyšet za prvních teplejších dnů již koncem února. Hnízdí v dutinách stromu i ve zdech lidských obydlí. Jeho ptravu tvoří hlavně hmyz, z menší části myši a ptáci.
Kalous ušatý (Asio otus)
Velký asi jako holub, štíhlejší sova s typickými prodlouženými pery kolem uší. Žije v lesích a výjimečně i ve větších parcích. Hnízdí ve starých hnízdech vran a veverek.Živí se hraboši.
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
Drobná sova, velká asi jako špaček. Obývá rozlehlé lesní porosty zejména na horách a vrchovinách. Hnízdí v dutinách stromů, často si vybírá dutiny po šplhavcích. Loví drobné savce i ptáky.
Kdyžtak si zase napište co co nebo jaký referát byste tu chtěly...