Akát:
trnivý strom ndbo keř s lichopeřenými ,5-10 jařmými listy.
Motýlovité květy jsou bílé,voňavé,uspořádane do úžlabních hroznů.
Plody jsou tmavé lusky se 4-10 semeny.
Kvete v květnu a červnu!
Výskyt:
byl dovezen Severní Ameriky.
pěstuje se ve stromořadích,parcích i ve volné přírodě.
šíří se velice úsporně a vytváří divoké porosty.Je významnou medosnou rostlinou.
Sbíraná část:květ
Doba sbírání:květen -červen
Obsahované látky:Květy obsahují flanovoidní glykosidy a malé množství silice!
Užití:
Droga je exportní surovinou!
jeětě neco!!
Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) 'Frisia' | ||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Robinia pseudoacacia L., 1753 |
Trnovník akát (Robinia pseudoacacia, syn. Robinia acacia), je rychle rostoucí opadavý listnatý strom nebo keř z čeledi bobovitých. V Severní Americe je akát nazývaný Black Locust, v Německu Robinie, Falsche Akazie(falešná akácie), Scheinakazie nebo Silberregen (stříbrný déšť). Přes vzdáleně podobné listy a otrněné větévky nemá se skutečnou akácií mnoho společného. Je známo asi 20 druhů trnovníků. Trnovník pochází z Mexika a ze Severní Ameriky z lesů Apalačských hor, kde tvořil asi 4 % lesního společenství. Je rozšířen v teplých částech Evropy a Asie. V některých zemích (včetně ČR) je akát nebezpečnou invazivní dřevinou. Trnovník akát patří mezi relativně krátkověké stromy, dožívá se jen zřídkakdy přes 200 let. Stopy rodu Robinia byly v Evropě nalezeny na kamenech z období Eocénu a Miocénu.
Bříza Bělokorá
Bříza bělokorá (Betula pendula), také bříza bradavičnatá nebo bříza bílá je listnatá dřevina z čeledi břízovitých. Je to zdaleka nejhojnější druh břízy v Evropě. Důvod jejího dalekosáhlého rozšíření od jižní Evropy až na daleký sever, případně do odpovídajících výškových poloh alpských pohoří Evropy, spočívá v její nenáročnosti a odolnosti vůči nepříznivému klimatu. Pravděpodobně přitom hraje důležitou úlohu její nápadně bílá kůra, která odráží podstatnou část dopadajícího záření. To se zdá být, zejména na silně a vytrvale osluněných místech, velice účinný znak přizpůsobivosti. Bříza představuje nenáročný rychle rostoucí strom, dorůstající výšky až 25 m, který je často používán a vysazován při osazování exhalacemiodlesněného území. Je to typický pionýrský druh, který je velmi aktivní při kolonizaci zpustlé kulturní krajiny (opuštěná pole, louky, ale především skrývky, výsypky apod.). V hospodářských lesích však bývá často vnímána jako plevelný strom. Její dřevo dobře hoří, kůra hoří i mokrá.
Bříza bělokorá | ||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||
Vzhled
Bříza bělokorá vyrůstá jako statný strom, popř. i jako zakrslý stromek vysoko v horách nebo na severu v chladném podnebí.
kůraje v mládí a na větvičkách hnědá, posléze se mění v bílou, příčně se odlupující borku, která je neocenitelnou pomůckou při rozdělávání ohně v přírodě. Větve nižšího řádu a letorosty bývají často převislé (odtud název pendula). Pupeny špičaté, lesklé a lepkavé, odstávající. Listy trojúhelníkovité, zaoblené, okraje listů pilovité. Samčí jehnědy převislé, 4-7 mm dlouhé. Plody - drobné nažky jsou asi 2 mm velké a lehké
Jetel plazivý:
Jetel plazivý (Trifolium repens) je velký 10 - 30 cm. Lodyhy jsou plazivé, kořenující a květy bílé nebo nazelenané. listy mají 3 lupeny a zřídka se vyskytují 4 listy, odtud pochází název čtyřlístek. Nejčastěji roste na loukách ,úhorech a v příkopech od nížin až do hor.
Chuť a vůně
Listy, květy a lodyhy jsou velice chutné. Chuť je sladká, mírně nahořklá. Květy nemají žádnou zvláštní vůni.
Já tu ještě přidám neboj te kdyžtak si napište co pořebujete.